Sirius Black o5 z5 4.část
9. 5. 2006
Druhý den ráno se Annie probudila časně. Snad za to mohla bolest hlavy, která neustoupila od doby, kdy vyšla z pod toho závěsu, nebo to, že jí přímo do obličeje nepříjemně útočily první sluneční paprsky. Za oknem už svítalo a vypadalo to na jeden z posledních slunečných srpnových dnů, i když Annie to pociťovala úplně naopak. Ležela na posteli na zádech a přemýšlela. Na vedlejších dvou postelích unaveně oddechovali Ginny a Hermiona a na křesle vrněl Křivonožka.
Přemýšlela o tom, co jí včera večer řekl Sirius, až se venku úplně rozednilo a Annie – ještě v županu – vyšla z pokoje. Sestoupala po schodech dolů, po špičkách přešla kolem obrazu Siriusovi matky a zamířila do kuchyně, ve které ještě nikdo nebyl. Do hrnku si nalila kávu a usadila se u dlouhého dřevěného stolu.
,,Vidím, že tady někdo nemůže spát?“ ozval se rozespalý hlas ode dveří.
,,Dobré jitro, Remusi,“ řekla namísto odpovědi. Remus si nalil kávu a přisedl si k Annie.
,,Neříkej, že kvůli Harrymu?“ zeptal se.
,,Vlastně ne,“ odpověděla Annie a napila se.
,,Udivuje tě Siriusovo chování, že?“ zeptal se přezíravě.
Annie se zamračila.
,,Ano,“ přitakala. ,,Udivuje mě, jak se staví k životu. Úplně bezstarostně, ale přitom s nadhledem.“
,,Já už jsem si na to zvyknul,“ řekl Remus mdlým hlasem. ,,Těch dvanáct let v Azkabanu se na něm podepsalo, což je také pochopitelné. Musíš to chápat, on se s tím, že ho zavřeli za vraždu všech těch lidí a hlavně Lily a Jamese špatně srovnával. Staví se k tomu chladně, ale někde hluboko je strašně nešťastný. Jenom stěží se s tím vyrovnává -“
V tom někdo zabouchal na domovní dveře.
,,Já jdu otevřít,“ řekl Remus a odešel. V tom se do kuchyně doslova vřítil Artur Weasley. Vypadal přepadle.
,,Dobré ráno, Annie,“ pozdravil a ve všem spěchu na sebe vylil kávu.
,,Dobré… Co se děje?“ zeptala se a podávala mu utěrku.
,,Zaspal jsem,“ oznámil a utíral si skvrnu od kávy na svém cestovním plášti. ,,Tedy spíš Molly. Už šla nahoru vzbudit děti a já bych už měl být na ministerstvu…“
,,Myslíte, že můžete ještě pět minut počkat?“ zeptala se Annie a zvedla se od stolu. ,,Já tam dnes potřebuji také zajít.“
,,No Annie,“ vybreptl a pohlédl netrpělivě na hodinky. ,,Když to bude opravdu pět minut -“
,,Jistě,“ přitakala Annie a vyběhla z kuchyně. Mezi dveřmi se srazila se Siriusem a Harrym.
,,Ahoj,“ pozdravil Sirius.
,,Dobré ráno,“ řekla Annie a usmála se na Harryho. Těžko říct jestli se tak mračil kvůli tomu, že ji potkal, nebo byl prostě ospalý. Nicméně zněj vypadlo něco jako ,,bré ráno“. Nebýt toho, že pospíchá, řekla by ještě něco, ale místo toho vyběhla schody nahoru do své ložnice. Pozdravila Ginny a Hermionu, rychle se převlékla a vyběhla zpátky do kuchyně, kde už seděli všechny děti, Artur, Sirius, Remus a Molly, která pobíhala kolem.
,,Tak honem, pospěšte si s tou snídaní,“ vybízela je Molly. ,,No tak Frede, přestaň! Dobré ráno, Annie…“
,,Dobré ráno,“ pozdravila a zachytila pohled Harryho, který se tvářil stále stejně.
,,Annie, drahoušku, jsou už ty holky hotové?“ vypálila Molly.
,,Myslím, že každou chvilku,“ odpověděla.
,,Pro Krista pána!“ zaklela, když připálila slaninu s vajíčky. ,,Takhle to nikdy nestihneme.“
,,Jak se tam dostanete?“ zeptala se Annie Molly a pomáhala jí se slaninou.
,,Pomocí letaxu,“ oznámila Molly trochu přiškrceným hlasem, jak zápasila s připálenou snídaní. ,,Moody a Tonksová nás doprovodí – pro jistotu.“
,,Ach tak,“ řekla Annie a pak si vzpomněla. ,,Včera večer se tu stavil Brumbál, říkal, že dnes večer přijde a bude porada.“ ,,Opravdu?“ podivila se Molly.
,,No, Annie,“ ozval se Artur a znovu pohlédl na hodinky. ,,Myslím, že bychom měli vyrazit.“
Potom se zvedl, rozloučili se a společně vyrazili na ministerstvo kouzel.
,,Bylo těžké jim vysvětlit, kde jsem byla dva měsíce, ale nakonec se mi je podařilo přesvědčit a můžu tu ještě pár dní zůstat,“ sdělovala Annie Remusovi šeptem, protože právě procházeli kolem obrazu Siriusovy matky. Byl už skoro večer, ale nevypadalo to, že by se všichni už vrátili z Příčné ulice.
,,Takže nezůstaneš v Londýně?“ zeptal se Remus.
,,Remusi… Totiž já -“
V tom se z přijímacího salónu ozvaly dva mužské hlasy a vypadalo to, že závodí o to, kdo bude víc hulákat…
,,…To ještě neznamená, že toho budeš moct nějak využívat!“ křičel jeden.
,,Vážně to nechápeš Blacku? Brumbál už nemá jinou možnost, protože -“
,,A ty jsi z toho strašně skleslý, že ano?“
,,Můžu tě ujistit, že mi nejde o to, o co si myslíš, že mi -“
,,Vážně? Tak to zkus dokázat!“
Annie zděšeně pohlédla na Remuse a ujistila se, že se tváří stejně. Byl zamračený a rázným krokem mířil k dveřím přijímacího salonu.
,,Kdyby mi o to šlo, mohl jsem toho využívat už celých pět let, protože jestli to nevíš, tak učím i lektvary, takže -“
,,A copak jsi toho nevyužíval? Brumbál ti možná důvěřuje, ale já ne! Vím, co si zač a nenechám tě, abys -“
,,Tak mě zkus zastavit! Vylez konečně tady z té špinavé díry a -“
,,Snape, dej mi jednu jedinou záminku a vážně -“
,,Co? Toužíš po Azkabanu tak horoucně, že máš potřebu zabít ještě další lidi?“
,,Já tě varuju, Srabusi…“
,,Víš, co je tvůj skutečný problém, Blacku? Že v Potterovi vidíš toho svého povedeného kamarádíčka… A vlastně máš pravdu – on je stejně arogantní, jako byl -“
,,Siriusi!“ vykřikli svorně Remus i Annie, protože Sirius právě popadl svou hůlku a namířil ji na Severuse Snapea. Ten na něj už tou svou také mířil a navzájem se měřili pohledem, jako by se dívali na toho nejodpornějšího tlustočerva.
,,Tady máme našeho přítele vlkodlaka,“ protáhl Snape, nepřestával však mířit na Siriuse svou hůlkou. ,,Další z těch, kdo mohou potvrdit, jak byl Potter arogantní a namyšlený, jen proto, že-“
,,Varuju tě, Srabusi,“ zachrčel Sirius. ,,Ještě slovo -“
,,Siriusi!“ okřikl ho Remus.
,,Ale copak, Balcku?“ protáhl znovu Snape, na tváři mu pohrával úšklebek. ,,Snad ti neubližuje pravda? Ta, kterou ty máš tak rád…“
,,Sklapni!“ křikl Sirius a pevněji uchopil svou hůlku. Vlasy mu spadávaly do očí a zakrývaly tak tu strašnou nenávist vůči Snapeovi, která se v nich odrážela.
,,To už by stačilo,“ promluvila Annie rázně a oba dva na ní obrátily oči, jako by si teprve teď všimli její přítomnosti. ,,Chováte se jako malý děti!“
Sirius se nezmohl na slovo, zato Snape přestal hůlkou mířit na Siriuse a pokročil k Annie, černý plášť mu plul za zády. ,,Kohopak to tu máme…“ promluvil a prohlížel si Annie.
,,Severusi -“
,,Přišla jsi podpořit přítelíčka Blacka?“ protáhl.
,,Nepodporuji nikoho z vás, nikdy jsem nepodporovala a ty to dobře víš!“ řekla a dala si záležet, aby se nepodívala na Siriuse.
Snape si jí změřil zvědavým pohledem. ,,Tak potom vysvětli tady Blackovi, že jsem nepřijal post učitele obrany proti černé magii kvůli tomu, abych šikanoval toho jeho povedeného kmotřence.“
,,Obranu proti černé magii?“ vypálil Remus, Snape ho však ignoroval.
Annie chvíli trávila všechny ty informace, stále se vyhýbajíc Siriusovu pohledu a pak promluvila o něco tišeji: ,,Siriusi,“ poprvé na něj pohlédla s úzkostí a snažila se mu naznačit, že to nemyslí špatně, ,,nemyslím si, že by Severus nějak využíval těchto hodin k tomu, aby šikanoval Haryho.“
Snape se nadmul vítězoslavností, za to Sirius na ní zíral nasupeně ohromeným pohledem a tak Annie spěšně dodala: ,,A Severusi,“ řekla a znovu se vyhýbala Siriusovu pohledu. ,,Ať už byl James jakýkoliv, vím, že jsi ho nenáviděl – navzájem jste se nenáviděli, to ještě neznamená, že si svou nenávist musíš vylévat na jeho synovi.“
Snapeovi zmizel úšklebek z tváře. ,,Jsi stejná jako on,“ sykl a ukázal na Siriuse. ,,Oba dva až moc nafoukaní, než abyste si přiznali pravdu o tom, jaký Potter byl a jak neuvěřitelně stejný je jeho syn.“
Sirius pokročil vpřed, v čemž mu Remus zabránil a Snape se dlouhými kroky vydal ke dveřím. Potom se ještě otočil. ,,Počkám v kuchyni na Brumbála, protože tady se nedá dýchat, stejně každou chvíli -“
,,Musím tě upozornit,“ ozval se Sirius ostře, ,,že jsi v mém domě, tak buď tak laskav a nedělej si to, co se ti zlíbí.“ Snape si jen posměšně odfrkl a zmizel.
Annie si oddechla a usadila se na židli.
,,Proč toho idiota pořád bráníš?“ vztekal se Sirius.
,,Siriusi, oba víme, jaký James byl,“ uklidňovala ho Annie. ,,Navzájem se nenáviděli a Severus se chce mstít Harrymu – což není samozřejmě správné,“ dodala, když viděla jak sebou Sirius naštvaně škubl.
,,Annie má pravdu,“ souhlasil Remus, což Siriuse dopálilo.
,,Nevím proč jste se ho s Lily pořád tak zastávali, když vás stejně akorát urážel,“ rozkřikl se. ,,To do dnes nechápu!“ ,,To není tak úplně pravda, Siriusi,“ promluvil poklidným hlasem Remus. ,,Vždyť víš, že spolu vycházeli celkem dobře do té doby, než s tebou začala chodit.“
Sirius si posměšně odfrkl, když v tom mu posměšný výraz ve tváři zkameněl. Na prahu dveří stál Harry a ohromeně na ně zíral. Annie udělal žaludek kotrmelec.
,,Harry,“ promluvili svorně se Siriusem.
Harry naštvaně pohlédl na svého kmotra. ,,Aspoň jsi to mohl říct,“ řekl naštvaně a zmizel.
,,No skvělé,“ praštil Sirius do stolu a Annie zabořila hlavu do dlaní.
,,Porada za chvilku začne,“ oznámila Molly Annie, která ležela v pokoji na posteli. ,,Brumbál už dorazil.“
,,Jistě, děkuji,“ zamumlala Annie dutě a zvedla se z postele.
U stolu v přijímacím salónu chyběl akorát Sirius. Molly, Artur, Remus, Severus, Tonksová a Brumbál vzhlédli k Annie, která se pozdravila s profesorkou McGonagallovou, jejíž přítomnost jí alespoň trochu zvedla náladu.
,,Můžeme začít,“ promluvil Brumbál vážným tónem. ,,Nejdřív první informace: Kornelius Popletal mne včera informoval o tom, že Mozkomorové z Azkabanu se již plně zavázali Voldemortovi, a proto bude teď o něco složitější udržet vězně – hlavně Smrtijedy zavřené. Na stráži se tam střídá spousta skvělých bystrozorů, ale pokud se Voldemort opravdu rozhodne všechny osvobodit, o čemž jsem přesvědčen, tak máme jen malou šanci uspět. Má v rukávě jedno eso, což jsou právě mozkomorové.“ ,,To ovšem nesmíme dopustit,“ rozhovořil se ostře Artur Weasley. ,,Popletal neměl nechat mozkomory z Azkabanu odejít, teď musí nějak zařídit…“
,,Obávám se, Arture,“ zarazil ho Brumbál, ,,že Kornelius se ještě úplně nesmířil s návratem Voldemorta, přesto s námi plně spolupracuje. Jsem ale přesvědčen, že pokud se Fénixův řád bude rozrůstat, o čemž jsem přesvědčen, tak -“
Dveře se otevřely a vešel Sirius. ,,Omlouvám se za zpoždění,“ řekl a posadil se. Přitom ještě hodil na Snapea nasupený pohled a Annie okázale ignoroval.
,,Jak jsem říkal,“ pokračoval Brumbál. ,,Pokud řádu přispějí i další, jsem přesvědčen, že máme velkou šanci,“ při těchto slovech jeho pohled významně spočinul na Annie.
,,O Voldemortových krocích prozatím nemám žádné podstatné informace,“ dodal a ukončil tak toto téma. Potom se obrátil na Molly: ,,Už je můžeš pustit dál…“
Molly vstala a zmizela za dveřmi, vzápětí však do místnosti přivedla Harryho, Hermionu a všechny své děti.
,,Výjimečně se smíte účastnit porady, jde tady také o vaši budoucnost,“ sdělil jim Brumbál a posunkem naznačil, aby se posadili. ,,Další věc, kterou vám musím sdělit je to, že Severus Snape nadále pracuje jako špeh a zjišťuje pro řád důležité informace, a proto jsem se rozhodl, že pro tento rok v Bradavicích bude kromě lektvarů vyučovat i obranu proti černé magii.“ Nikdo ani nedutal až na Siriuse, který si znovu odfrkl a při Brumbálově pohledu, který na něj vrhl, to v zápětí to zamaskoval kašlem.
Harry ohromeně pohlédl na Brumbála, zatímco Fred posměšně vyplázl jazyk na stejně ohromeného Rona. Profesorka McGonagallová si nervózně poposedla na své židli, rty sevřené v tenkou linku, jako vždy.
,,A pokud jde o vás dva,“ obrátil se na Freda a George, který se rázem přestal svíjet smíchy a pozorně se na Brumbála zadíval, ,,tak vaše OVCE jste složili oba dva úspěšně. Více vám řekne profesorka McGonagallová.“
Fred s Georgem si herecky potřásli rukou a usmívali se. Zato Molly se zamračila, a proto toho hned nechali.
,,Pokud je to vše,“ promluvil znovu Brumbál, ,,tak já -“
,,Nezůstanete na večeři, Brumbále?“ zeptala se Molly.
,,Ne, Molly děkuji,“ odmítl s úsměvem Brumbál a zvedl se. ,,Mám ještě něco na práci.“
Ostatní se také zvedli a pomáhali Molly připravovat večeři. Profesorka McGonagallová a Snape se zvedli k odchodu. Na večeři zůstali pouze všichni Weasleyovi, Harry, Hermiona, Remus, Sirius, Tonksová a Annie.
,,To snad není možné. Konečně jsem se zbavil lektvarů, ale Snapea se asi nikdy nezbavím,“ prohlašoval zlostně Harry. ,,Jo,“ souhlasil rozmrzele Ron, ,,ještě další dva roky s tím -“
,,Rone!“ napomenula ho Hermiona a zamračila se. ,,Mě by spíš zajímalo, co za práci jako špeh dělá.“
Přemýšlela o tom, co jí včera večer řekl Sirius, až se venku úplně rozednilo a Annie – ještě v županu – vyšla z pokoje. Sestoupala po schodech dolů, po špičkách přešla kolem obrazu Siriusovi matky a zamířila do kuchyně, ve které ještě nikdo nebyl. Do hrnku si nalila kávu a usadila se u dlouhého dřevěného stolu.
,,Vidím, že tady někdo nemůže spát?“ ozval se rozespalý hlas ode dveří.
,,Dobré jitro, Remusi,“ řekla namísto odpovědi. Remus si nalil kávu a přisedl si k Annie.
,,Neříkej, že kvůli Harrymu?“ zeptal se.
,,Vlastně ne,“ odpověděla Annie a napila se.
,,Udivuje tě Siriusovo chování, že?“ zeptal se přezíravě.
Annie se zamračila.
,,Ano,“ přitakala. ,,Udivuje mě, jak se staví k životu. Úplně bezstarostně, ale přitom s nadhledem.“
,,Já už jsem si na to zvyknul,“ řekl Remus mdlým hlasem. ,,Těch dvanáct let v Azkabanu se na něm podepsalo, což je také pochopitelné. Musíš to chápat, on se s tím, že ho zavřeli za vraždu všech těch lidí a hlavně Lily a Jamese špatně srovnával. Staví se k tomu chladně, ale někde hluboko je strašně nešťastný. Jenom stěží se s tím vyrovnává -“
V tom někdo zabouchal na domovní dveře.
,,Já jdu otevřít,“ řekl Remus a odešel. V tom se do kuchyně doslova vřítil Artur Weasley. Vypadal přepadle.
,,Dobré ráno, Annie,“ pozdravil a ve všem spěchu na sebe vylil kávu.
,,Dobré… Co se děje?“ zeptala se a podávala mu utěrku.
,,Zaspal jsem,“ oznámil a utíral si skvrnu od kávy na svém cestovním plášti. ,,Tedy spíš Molly. Už šla nahoru vzbudit děti a já bych už měl být na ministerstvu…“
,,Myslíte, že můžete ještě pět minut počkat?“ zeptala se Annie a zvedla se od stolu. ,,Já tam dnes potřebuji také zajít.“
,,No Annie,“ vybreptl a pohlédl netrpělivě na hodinky. ,,Když to bude opravdu pět minut -“
,,Jistě,“ přitakala Annie a vyběhla z kuchyně. Mezi dveřmi se srazila se Siriusem a Harrym.
,,Ahoj,“ pozdravil Sirius.
,,Dobré ráno,“ řekla Annie a usmála se na Harryho. Těžko říct jestli se tak mračil kvůli tomu, že ji potkal, nebo byl prostě ospalý. Nicméně zněj vypadlo něco jako ,,bré ráno“. Nebýt toho, že pospíchá, řekla by ještě něco, ale místo toho vyběhla schody nahoru do své ložnice. Pozdravila Ginny a Hermionu, rychle se převlékla a vyběhla zpátky do kuchyně, kde už seděli všechny děti, Artur, Sirius, Remus a Molly, která pobíhala kolem.
,,Tak honem, pospěšte si s tou snídaní,“ vybízela je Molly. ,,No tak Frede, přestaň! Dobré ráno, Annie…“
,,Dobré ráno,“ pozdravila a zachytila pohled Harryho, který se tvářil stále stejně.
,,Annie, drahoušku, jsou už ty holky hotové?“ vypálila Molly.
,,Myslím, že každou chvilku,“ odpověděla.
,,Pro Krista pána!“ zaklela, když připálila slaninu s vajíčky. ,,Takhle to nikdy nestihneme.“
,,Jak se tam dostanete?“ zeptala se Annie Molly a pomáhala jí se slaninou.
,,Pomocí letaxu,“ oznámila Molly trochu přiškrceným hlasem, jak zápasila s připálenou snídaní. ,,Moody a Tonksová nás doprovodí – pro jistotu.“
,,Ach tak,“ řekla Annie a pak si vzpomněla. ,,Včera večer se tu stavil Brumbál, říkal, že dnes večer přijde a bude porada.“ ,,Opravdu?“ podivila se Molly.
,,No, Annie,“ ozval se Artur a znovu pohlédl na hodinky. ,,Myslím, že bychom měli vyrazit.“
Potom se zvedl, rozloučili se a společně vyrazili na ministerstvo kouzel.
,,Bylo těžké jim vysvětlit, kde jsem byla dva měsíce, ale nakonec se mi je podařilo přesvědčit a můžu tu ještě pár dní zůstat,“ sdělovala Annie Remusovi šeptem, protože právě procházeli kolem obrazu Siriusovy matky. Byl už skoro večer, ale nevypadalo to, že by se všichni už vrátili z Příčné ulice.
,,Takže nezůstaneš v Londýně?“ zeptal se Remus.
,,Remusi… Totiž já -“
V tom se z přijímacího salónu ozvaly dva mužské hlasy a vypadalo to, že závodí o to, kdo bude víc hulákat…
,,…To ještě neznamená, že toho budeš moct nějak využívat!“ křičel jeden.
,,Vážně to nechápeš Blacku? Brumbál už nemá jinou možnost, protože -“
,,A ty jsi z toho strašně skleslý, že ano?“
,,Můžu tě ujistit, že mi nejde o to, o co si myslíš, že mi -“
,,Vážně? Tak to zkus dokázat!“
Annie zděšeně pohlédla na Remuse a ujistila se, že se tváří stejně. Byl zamračený a rázným krokem mířil k dveřím přijímacího salonu.
,,Kdyby mi o to šlo, mohl jsem toho využívat už celých pět let, protože jestli to nevíš, tak učím i lektvary, takže -“
,,A copak jsi toho nevyužíval? Brumbál ti možná důvěřuje, ale já ne! Vím, co si zač a nenechám tě, abys -“
,,Tak mě zkus zastavit! Vylez konečně tady z té špinavé díry a -“
,,Snape, dej mi jednu jedinou záminku a vážně -“
,,Co? Toužíš po Azkabanu tak horoucně, že máš potřebu zabít ještě další lidi?“
,,Já tě varuju, Srabusi…“
,,Víš, co je tvůj skutečný problém, Blacku? Že v Potterovi vidíš toho svého povedeného kamarádíčka… A vlastně máš pravdu – on je stejně arogantní, jako byl -“
,,Siriusi!“ vykřikli svorně Remus i Annie, protože Sirius právě popadl svou hůlku a namířil ji na Severuse Snapea. Ten na něj už tou svou také mířil a navzájem se měřili pohledem, jako by se dívali na toho nejodpornějšího tlustočerva.
,,Tady máme našeho přítele vlkodlaka,“ protáhl Snape, nepřestával však mířit na Siriuse svou hůlkou. ,,Další z těch, kdo mohou potvrdit, jak byl Potter arogantní a namyšlený, jen proto, že-“
,,Varuju tě, Srabusi,“ zachrčel Sirius. ,,Ještě slovo -“
,,Siriusi!“ okřikl ho Remus.
,,Ale copak, Balcku?“ protáhl znovu Snape, na tváři mu pohrával úšklebek. ,,Snad ti neubližuje pravda? Ta, kterou ty máš tak rád…“
,,Sklapni!“ křikl Sirius a pevněji uchopil svou hůlku. Vlasy mu spadávaly do očí a zakrývaly tak tu strašnou nenávist vůči Snapeovi, která se v nich odrážela.
,,To už by stačilo,“ promluvila Annie rázně a oba dva na ní obrátily oči, jako by si teprve teď všimli její přítomnosti. ,,Chováte se jako malý děti!“
Sirius se nezmohl na slovo, zato Snape přestal hůlkou mířit na Siriuse a pokročil k Annie, černý plášť mu plul za zády. ,,Kohopak to tu máme…“ promluvil a prohlížel si Annie.
,,Severusi -“
,,Přišla jsi podpořit přítelíčka Blacka?“ protáhl.
,,Nepodporuji nikoho z vás, nikdy jsem nepodporovala a ty to dobře víš!“ řekla a dala si záležet, aby se nepodívala na Siriuse.
Snape si jí změřil zvědavým pohledem. ,,Tak potom vysvětli tady Blackovi, že jsem nepřijal post učitele obrany proti černé magii kvůli tomu, abych šikanoval toho jeho povedeného kmotřence.“
,,Obranu proti černé magii?“ vypálil Remus, Snape ho však ignoroval.
Annie chvíli trávila všechny ty informace, stále se vyhýbajíc Siriusovu pohledu a pak promluvila o něco tišeji: ,,Siriusi,“ poprvé na něj pohlédla s úzkostí a snažila se mu naznačit, že to nemyslí špatně, ,,nemyslím si, že by Severus nějak využíval těchto hodin k tomu, aby šikanoval Haryho.“
Snape se nadmul vítězoslavností, za to Sirius na ní zíral nasupeně ohromeným pohledem a tak Annie spěšně dodala: ,,A Severusi,“ řekla a znovu se vyhýbala Siriusovu pohledu. ,,Ať už byl James jakýkoliv, vím, že jsi ho nenáviděl – navzájem jste se nenáviděli, to ještě neznamená, že si svou nenávist musíš vylévat na jeho synovi.“
Snapeovi zmizel úšklebek z tváře. ,,Jsi stejná jako on,“ sykl a ukázal na Siriuse. ,,Oba dva až moc nafoukaní, než abyste si přiznali pravdu o tom, jaký Potter byl a jak neuvěřitelně stejný je jeho syn.“
Sirius pokročil vpřed, v čemž mu Remus zabránil a Snape se dlouhými kroky vydal ke dveřím. Potom se ještě otočil. ,,Počkám v kuchyni na Brumbála, protože tady se nedá dýchat, stejně každou chvíli -“
,,Musím tě upozornit,“ ozval se Sirius ostře, ,,že jsi v mém domě, tak buď tak laskav a nedělej si to, co se ti zlíbí.“ Snape si jen posměšně odfrkl a zmizel.
Annie si oddechla a usadila se na židli.
,,Proč toho idiota pořád bráníš?“ vztekal se Sirius.
,,Siriusi, oba víme, jaký James byl,“ uklidňovala ho Annie. ,,Navzájem se nenáviděli a Severus se chce mstít Harrymu – což není samozřejmě správné,“ dodala, když viděla jak sebou Sirius naštvaně škubl.
,,Annie má pravdu,“ souhlasil Remus, což Siriuse dopálilo.
,,Nevím proč jste se ho s Lily pořád tak zastávali, když vás stejně akorát urážel,“ rozkřikl se. ,,To do dnes nechápu!“ ,,To není tak úplně pravda, Siriusi,“ promluvil poklidným hlasem Remus. ,,Vždyť víš, že spolu vycházeli celkem dobře do té doby, než s tebou začala chodit.“
Sirius si posměšně odfrkl, když v tom mu posměšný výraz ve tváři zkameněl. Na prahu dveří stál Harry a ohromeně na ně zíral. Annie udělal žaludek kotrmelec.
,,Harry,“ promluvili svorně se Siriusem.
Harry naštvaně pohlédl na svého kmotra. ,,Aspoň jsi to mohl říct,“ řekl naštvaně a zmizel.
,,No skvělé,“ praštil Sirius do stolu a Annie zabořila hlavu do dlaní.
,,Porada za chvilku začne,“ oznámila Molly Annie, která ležela v pokoji na posteli. ,,Brumbál už dorazil.“
,,Jistě, děkuji,“ zamumlala Annie dutě a zvedla se z postele.
U stolu v přijímacím salónu chyběl akorát Sirius. Molly, Artur, Remus, Severus, Tonksová a Brumbál vzhlédli k Annie, která se pozdravila s profesorkou McGonagallovou, jejíž přítomnost jí alespoň trochu zvedla náladu.
,,Můžeme začít,“ promluvil Brumbál vážným tónem. ,,Nejdřív první informace: Kornelius Popletal mne včera informoval o tom, že Mozkomorové z Azkabanu se již plně zavázali Voldemortovi, a proto bude teď o něco složitější udržet vězně – hlavně Smrtijedy zavřené. Na stráži se tam střídá spousta skvělých bystrozorů, ale pokud se Voldemort opravdu rozhodne všechny osvobodit, o čemž jsem přesvědčen, tak máme jen malou šanci uspět. Má v rukávě jedno eso, což jsou právě mozkomorové.“ ,,To ovšem nesmíme dopustit,“ rozhovořil se ostře Artur Weasley. ,,Popletal neměl nechat mozkomory z Azkabanu odejít, teď musí nějak zařídit…“
,,Obávám se, Arture,“ zarazil ho Brumbál, ,,že Kornelius se ještě úplně nesmířil s návratem Voldemorta, přesto s námi plně spolupracuje. Jsem ale přesvědčen, že pokud se Fénixův řád bude rozrůstat, o čemž jsem přesvědčen, tak -“
Dveře se otevřely a vešel Sirius. ,,Omlouvám se za zpoždění,“ řekl a posadil se. Přitom ještě hodil na Snapea nasupený pohled a Annie okázale ignoroval.
,,Jak jsem říkal,“ pokračoval Brumbál. ,,Pokud řádu přispějí i další, jsem přesvědčen, že máme velkou šanci,“ při těchto slovech jeho pohled významně spočinul na Annie.
,,O Voldemortových krocích prozatím nemám žádné podstatné informace,“ dodal a ukončil tak toto téma. Potom se obrátil na Molly: ,,Už je můžeš pustit dál…“
Molly vstala a zmizela za dveřmi, vzápětí však do místnosti přivedla Harryho, Hermionu a všechny své děti.
,,Výjimečně se smíte účastnit porady, jde tady také o vaši budoucnost,“ sdělil jim Brumbál a posunkem naznačil, aby se posadili. ,,Další věc, kterou vám musím sdělit je to, že Severus Snape nadále pracuje jako špeh a zjišťuje pro řád důležité informace, a proto jsem se rozhodl, že pro tento rok v Bradavicích bude kromě lektvarů vyučovat i obranu proti černé magii.“ Nikdo ani nedutal až na Siriuse, který si znovu odfrkl a při Brumbálově pohledu, který na něj vrhl, to v zápětí to zamaskoval kašlem.
Harry ohromeně pohlédl na Brumbála, zatímco Fred posměšně vyplázl jazyk na stejně ohromeného Rona. Profesorka McGonagallová si nervózně poposedla na své židli, rty sevřené v tenkou linku, jako vždy.
,,A pokud jde o vás dva,“ obrátil se na Freda a George, který se rázem přestal svíjet smíchy a pozorně se na Brumbála zadíval, ,,tak vaše OVCE jste složili oba dva úspěšně. Více vám řekne profesorka McGonagallová.“
Fred s Georgem si herecky potřásli rukou a usmívali se. Zato Molly se zamračila, a proto toho hned nechali.
,,Pokud je to vše,“ promluvil znovu Brumbál, ,,tak já -“
,,Nezůstanete na večeři, Brumbále?“ zeptala se Molly.
,,Ne, Molly děkuji,“ odmítl s úsměvem Brumbál a zvedl se. ,,Mám ještě něco na práci.“
Ostatní se také zvedli a pomáhali Molly připravovat večeři. Profesorka McGonagallová a Snape se zvedli k odchodu. Na večeři zůstali pouze všichni Weasleyovi, Harry, Hermiona, Remus, Sirius, Tonksová a Annie.
,,To snad není možné. Konečně jsem se zbavil lektvarů, ale Snapea se asi nikdy nezbavím,“ prohlašoval zlostně Harry. ,,Jo,“ souhlasil rozmrzele Ron, ,,ještě další dva roky s tím -“
,,Rone!“ napomenula ho Hermiona a zamračila se. ,,Mě by spíš zajímalo, co za práci jako špeh dělá.“
Komentáře
Přehled komentářů
Ano, také se mi to líbí, ale bude k tomu nějaké pokračování, nějaký závěr?
hezká povídka
(nency, 17. 3. 2007 18:21)hezká povídka všechny tři už se těším na pokračování plosím:-)
Pokračování
(lusi.krizkova@seznam.cz, 28. 2. 2011 22:34)